Husar
Husar, der Husar. Vz S. N., Žer. Záp. I. 57., 242. Dle Mkl. Etym. 148. z řec. /.ov^óá^?, turecky kursan. H. má koníčka pro svoje jezdění. Sš. P. 508. (590.). — H. = veliká ženská. Us. Škd. — H. = husař, Gänsehirt, -händler. Na již. Mor. Šd. — H. = skládanka, měchura, buchta z černé
mouky na jednu stranu složená a na obou
koncích zašpičatělá. U Slaného. Mý. — H. =
puchr. — H. = český tanec. Us. Škd. — H., sam. u Křelovic.