Huš
Huš, interj. pobádajícího, husch! Po jednou huš, podruhé kuš (jednou hyc, podruhé nic Nebo: Jednou mnoho, podruhé nic). Jg., Č., Lb. Vz Marnotratný. Huš tele na vlka! D. Huš tele na mráz (rázností slabý silného pře- máhá)! Lb. — Huš = jdi pryč (volání na svině). Mřk.