Hyběť
Hyběť. Dle Gb. hyběť, hyběti interj. -běda, wehe, heu z infinit, hyběti = hynouti. V do- kladech známých hodí se někdy význam inft. hynouti m. zahynouti, ale tutéž hodí se také význam běda, ku kterému všecky doklady jiné ukazují. Gb. Hyběť bude... zvláště kněžím, jenž hrdlují chudé. Hus II. 392. Ba hyběť jim s ohněm pekelným. Pat. Jer. 121. 10. (113. 1. ). Zmešká-li člověk ta- ková dobrotu boží, hybietiť jemu bude proto (zahynouti). Chč. S. I. 115a. Hyběť = běda. Baw. T. v. 1075. H. = hynouti. Baw. J. v. 1651. Vz více dokladů v Gb. Slov.