Hyběti
Hyběti. Za Hus přidej: II. 392. — komu. Protož tobě bude h., jestliže se mnú se budeš býti. Výb. II. 49. Pakliť vdova pojme muže, an má děti a ona druhé, všem hyběti. bt. Kn. š. 84. Hyběť kněžím lichevním, krč- mářom a jinak neřádně obchodným. Hus I. 219. Cf. Hus I. 231., 278., 369., 383., 438., II. 185., 186., 393. - od čeho. Protož hyběť jim od ran mnohých. Hus II. 185.-- kdy kde. Hybět bude jim v súdný den před spravedlivým súdci. Hus I. 256.