Chasa
Chasa, cháska, y, f. — Ch. = luza, chatra, Volk, Gesindel, Pöbel. Zadní chasa obecného lidu. V. Záškodní ch., der Tross. Kom. Ne- rozumná a nemoudrá obecní chasa. V. I tu někde pod Slovany sebrala se nějaká chasa a odňaly ty padouchy všecky Vlachům. Břez. 186. — Ch. služebná, čeleď, pacholci a děvky. Das Gesinde, die Dienstboten. Us. Dej chase jísti bez nedostatku. Us. Ch. při dudech tancovala (se drncovala). Nyní je ch. zlá, vybíračná. Jg. Ch. mlynářská. Er. P. 169. — Ch. = mladý lid. die Jugend. Ch. naše skáče, výská. Kom. Co pak dělá chasa doma (děti) ? Us. — Ch. = lid branný. Rkk. 30. „Chasa pražská", prapor pražských myslivců, který se v pruské válce r. 1866. u Podola (blíže Turnova) statečně bránil a tamtéž skoro zničen byl.