Chimaera
Chimaera, y, f., z řec. V mythologii řecké nestvůra, oheň soptící; měla hlavu lví, tělo kozí a ocas dračí. Ein fabelhaftes Un- geheuer. — 2. Ch. (v heraldice) nepřirozená sestavení při vyobrazení zvířat k. př. lidská hlava na těle zvířecím. — 3. Ch. marné blouznění, omam, přelud, vůbec to, čehož skutečně není, Hirngespinst, Luftgemälde, Einbildung. — Chimaerský, přeludný.