Chlév (ne
Chlév (ne: chlev), chlív, a či u, chlívek, vku, chlívec, vce, chlíveček, čku n. čka, m. Gt. chléva, ne: chleva. D. Chlév m. chlív, ie s e stáhlo po l do é m. do í. Vz Ě, ie. Ht. Chlév jen v písmě se drží, v obec. mluvě užívá se: chlív, chlívek, é se zúžilo jako vůbec v í. Vz é( zúžení jeho v í. ). Gb. Stran odvození vz Mz. 36. Ch. pro skot: stáje, kravín; pro koně: konírny, maštale; pro ovce: ovčín; pro dobytek vepřový: chlívek. S. N. Ch. dobytčí, skotu, V., kravský (kravinec, kravín, kravník), husí (husinec), kozí (ko- zinec), ovčí (ovčinec, ovčín), Jg., sviní n. svinský. Šp. Pěkně tu (Jest tu) jako v chlívě. Jg. Co platno chléva zavírati, když jiní krávy pokradli. V. (Už je to tam, co vlček sham).