Chlipěti
Chlipěti, 3. os. pl. -pějí, ěl, ění, hervor- brechend fliessen; ochlipenu býti, viseti, herabhängen. D. — abs. Aby viděl střeva jeho ven chlipěti. V. Ten strom má jablek, že dolů chlipějí. Novot. Chlipěti (chlipným býti) za- jisté hovadská věc jest. Kom. — kudy. Voda skrze kameny chlipí. Mus., Vys. — odkud. Krev ze žil chlipí, z nosu; mozek z hlavy. Jg., Lom. — na co. Krev chlipí na vykou- pení. Cant. D. — komu. Tomu psu chlipějí uši. Jg. — komu kam. Ten klobouk mu do očí chlipěl. Us. — čím: rozkošemi chlipí (chlipným se stává). V. Chlipí velikou žádostí po tom. Ros.