Chlup
Chlup, u, chloupek, pku, chloupeček, čku, m. = krátký, špičatý vlásek, das kurze Haar am thierischen und menschlichen Körper. Jg. Vz Srsť. Chlupy na těle, na bradě (Kom. ); chloupky v nose, v chřípí. Lk., V. Chlupy na hanbě, V., na víčku oka (řasa). D. Se vším i s chlupem. D. Chlupy srážeti (holiti, u koželuhův). D. Chlupy vyrvati, oholiti, ostříhati. V. Ani chlup, ani chloupka (nic). D. Ani chloupka na honu nezastřeliti. Sych. Ch. kozí, koňský, D.; chlupy zježené. Šp. Jest co vlny na koze, jako chlupů na žábě. Jg. Bili se, až z nich chlupy lítaly. Us. Chlupy na vejci hledati. Vz Zevrubnosť. Č. Ani chlup nechybí (nic. Vz Počet). Č. Chybil jenom o sedlský chlup (= hodně. Vz Chybování). Č. Když se páni rvou, pouštějí sediaci chlupy. Šp. Pustil chlup (prodělal, prohrál). Us. Není na něm dobrého chlupu. Šm. Vezmi z dlaně ch. (vz Nuzný); Má chlupy na zubech (vz Moudrý); Našel v tom ch. (vz Mrzeti). Lb. — Ch. = dlouhý vlas na zvířatech, kudla, ein langes Thierhaar, Zotte; vlna, Wolle. — Vz Vlas.