Chmel
Chmel, vz Mkl. Etym. 87. — Ch. lesní. Hecken-, luční, Wiesen-, Us., obecný, humu- lus lupulus, Dorn-, Us. Šp., španělský. Mllr. 74. O chmelu, chmelu zelený, bez tebe žá- dného veselí není. Sš. P. 300. Zvál chmel — vzal do zaječích, utekl. Us. Olv., Kšá. U Chru- dimě == opustil milenku. Bačk. Hoch vine se okolo dívčiny jako chmel okolo tyčky. Us. Sbtk. Dobře chmelí, dokud se tyče drží. Us. Bž — Cf. Šfk. 681., Kk. 113., 146, Kram. Slov., Slov. zdrav., Rosc. 115., Mllr. 55., 103., Rk. Sl., Rstp. 1364., KP. III. 279., Sbtk. Rostl. 260. - 264., Slb. 256., Čl. 122., Čl. Kv. 151., Schd. II. 275., FB. 33., Štědrý (večer). — Ch. = krúpy, ľado- vec. Slov. Rr. Sb. — Ch., os. jm. D. ol. X. 236. — Ch. Jan, prof. a farář, nar. 1740. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vd. 570. — Ch. Ondř. Blk. Kfsk. 1020. O jiných Ch. vz S. N., Rk. Sl.