Chod
Chod, u, m., das Gehen, der Gang. Ch. račí. Račím chodem se zvedlo (opačně, zpá- tečně). V. Nepozorným chodem jdou. Jel. Kulhavým chod navracoval. Lom. Belhavým chod dával, Pass. 668., vracuješ. Ch. belhavý, Leg., křepký, Kom., tichý, točitý, D., vážný, zdlouhavý, rychlý, skřižný (v tělocviku). Tš. Dítě dvouleté chod svůj formuje (choditi se učí). Kom. Zamířiti někam chody. Rkk. Ch. svůj dokonati. Plk. Ch. do těch jeskyň byl snadný. Troj. Ch. k domovu. Šm. Do chodu něco přivésti. Šm. Vlka po chodu (po srsti) poznáš. Jg. Moudrého poznáš po chodu, po řeči a po kroji. Ros. Řečí i chodem se pro- zrazuje. Br. Ch. přirozený, lépe: běh. Km. — Ch. u tkadlce. Tkadlec snová dvanácti
cívkami dolů a nahoru a těch 24 nití činí
chod, 5 chodův činí svazek 120 nití neb dvě
pásma. Chmela. — Ch. (činnosť) peci. Ch.
vlažný, syrový. Máme pec v chodu. Vys. — Ch. v uchu, scala. Ssav. — Chod, a, m., pl. chodové (poslové, svobodníci) byli strážní a opatrovníci hranic a pomezí. Vz více v Jg. a v Gl. 79.