Chod
Chod = krok. Anth. Jir. I. 3. vyd. XXXVI. Cf. Mkl. Etym. 86. Chod stavíc stráž o zbraň se opírá. Kyt. 1876. 90. Vedl chody své (dirigere gressus). BO. Rozšíříš chody své (gressus). Bj. — Ch., der Gang. Ž. wit. 1. 6., 72. 2. a j. Chod mimo, das Defiliren, kvapný. Deh. Ch. o rukou. KP. I. 459., 469. Ch. v tělocviku vůbec. Ib. 419., 420., 509. Již v tichu jeskyné jdou šumným cho- dem. Kká. K sl. j. 104. Chod jeho uslyšal. GR. Nehrdaj jinými, ještoť menší pokoru v chodu rúcha svého ukazují. Št. N. 168. 12. Ti tě klamají a cestu chodóv tvých rušie. Hus II. 154. — Ch. hodin, šroubu, ventilů, ZČ. I. 168., 27., 487., lodi, Posp., myšlének, Hrts., stroje, Mj. 141., práce, Kká., pístu v parním válci, Hrna. 98., loužení, der Schwellgang, na prázdno, der Leergang, lučební, chemischer Process (pochod), rej- střík chodu, das Gangrpgister, šroubek chodu, die Gangschraube, Šp ; ch. politiky, ch. lehký, těžký. Us. Pdl. Stroj (pec) v ch. uvésti. Šmr. 130., NA. IV. 173. Horské pe- níze, jenž v ten čas ch. svuoj jměly (Cours). NB. Tč. 29. — Ch. = rhythmus, Ch. spadný, sestupný, schodný, padající, vzestupný, vstou- pavý, vstupný, iambický, trochaický či pa- davý. Sš. Pros (3. vd.) 12., 38. — Ch. = chodba. Ch. podkopu, der Minengang. Čsk. — Ch. v tkadlc. Osnova (u soukenníků) přední má snována býti 35 chodů; osnova hrubá 32 chodův, který ch. má 12 cívkami snován býti; a na zdýl osnovy má býti 36 loket. Pk. MP. 94. Cb. (u souken.) = tolik nití, kolik jich najednou se šráku snovacího na snovadlo převésti lze; odtud osnova o 40 chodech; Ch. míval 32 niti. Nvk. V každém chodu má býti 30 nití. Sedl. Rychn. 39. Ch. = 30 nití v osnově, má dva půlchody po 15 nitích. U Rychn. Msk. Vz Tkadlcovství a v Jg.: Kolek.