Chodba
Chodba, y, f. = chůze, chození, der Gang, das Fussgehen. Koně k ch-bě ponuknouti. Troj. Zláť jest naděje, by ten došel cíle, ktož chodby nepočne. Št. Chodbu dokonati. Št. Komorníku pražskému právo jest dáti za jeho chodbu 60 haléřóv. Kn. Rož. 4. — Ch. = místo, kudy se chodí, der Gang. Ch. dře- věná (při stavbách budov=lešení, po němž se nahoru a dolů chodí), klášterní (ambity, z lat. ambitus), podzemní, tajná, zděná, ža- lářní, sloupová, krytá. Š. a Z. Ti všichni pravili, že tudy prve ch. byla. Arch. plz. 1. 1493. — Ch. = trámy u jezu. Der Wehrsteg.