Chodba
Chodba = chůze. Té chodby nemáme přestati. Št. A také jsú tú chodbú vzali dva voly. Pč. 30. Chytil jsem se orání a chodby (dříve jako tkadlec seděl). U Do- brušky. Vk. Zláť jest naděje, by ten došel cíle, ktož chodby nepočne. Št. N. 268. 8. — Ch. — místo, kudy se chodí. Ch. násepní, NA. III. 148., mezibuněéní, der Zwischen- zellengang. SI. les., Rosc. 28. Ch. v uchu. Vz KP. II. 292. Ch. římské. Vz Vlšk. 496.