Chomout
Chomout, fiteus. Sv. ruk. 321. Cf. Mkl. Etym. 88., Rk. Sl. Ch. římský. Vz Vlšk. 417. Nechá tě vězeti a zatím sám z ch-ta hlavu vytáhne. Res. Do ch-ta není potřebí než slámy, asinus stramenta mavult quam aurum. V. Odávenina chomoutem, der Kum- metdruck. Čsk. Jak se háže ch. na kobylu ? — Jako na hřebce. Mor. Brt. Na poli žaté, v lese ťaté, u kováře dělané, u sedláře také (hádanka). Mor. Km. 1886. 718.