Chopiti
Chopiti, 3. pl. -pí, chop, -pě (íc), il, en, ení; chopnouti, chopívati; chápati (chápáni a chápi); chápávati = jímati, sáhati, chytati, bráti, fassen, haschen, greifen. Jg. Chápati, vz stran časování: Mazati. — Chápám, nač chýlíš. Sych. — co. Chopi Záboj svój mlat. Rkk. 12. Ch. braň; chápati učení. V. Rozum toho ch. nemůže. Kom. Kdo žádá, chápá všecko. Kom. Ch. se čeho bitím (nuceně). Šm. Kdo nic nechápá (nepochopuje), hloupý jest. Kom. — co proti komu. Zbraň proti Srbům chopiti. Kram. — co kde. Jednoho Boha, v trojí osobě na tomto světě nikdo chopiti nemůže. Štelc. — co čím: rozumem, V., J. tr. — se čeho: meče, zbraně, Us., noh, Br., nějakého prostředku, D., práce, Sych., slova. D., Ml. Ch. se hrdla (objímati se). V. Neví, čeho by se chopiti měl. V. Vrchnosť se toho málo chápá (málo o to dbá). V. Chopte se mne. Kom. Toho se chopiti hodlám. Sych. To se jich chápá (chytá, je proniká). Kom. Těch dluhů chápalo se ke stu, die Schulden beliefen sich auf 100 Gulden. Us. Plz. — se k čemu. Chápej se k tomu (měj se k tomu). D. — se do čeho (zugreifen, angreifen). Hezky se do toho chápá (vpravuje). Ros. — se na koho čím. Na mýtného bitím se chápal. Boč. — po čem chápati. Rk. — co, koho zač. Ch. někoho za, plášť, za ruku. Nt.