BělidloBělidlo, a, n., die Bleiche. B. rychlé. Sp. B. na plátno, na vosk. 1). Dáti přízi do bě- lidla. Us. Utekla čertu z bělidla (o černé, špinavé ženské). Vz Tělo. C, Lb. — 2.
B., čím se co bílí. Bleichmittel. Mýti se bělidlem. Ben. V. — 3.
Bílé líčidlo. Schminke.