ChrčetiChrčeti, 3.
os. pl. chrčí, chrč, -če (íc), el, ení; chrčívati, chroptěti, röcheln, knurren
, hrčeti, crčeti, rieseln, stark rinnen. Jg. —
(komu) kde. Chrčí mu v hrdle, v krku, v prsou. Ros. Chrčí-liž v něm V —
odkud. Krev chrčí ze žil. D. —
čím kam. Jeho svatá krev třemi
potoky na zemi chrčieše
. Leg. —
kdy. Voda v pádu chrčí. Ros.