Chrobák
Chrobák. Chrobáci, scarabaeides, čeleď brouků. Kk. Br. 173. Cf. Chrobákovitý. Mkl Etym. 91. Ch. obecný či lejnový, scarabaeus (geotrupes) stercorarius, gemeiner Ross-, Mistkäfer (zeměryp obecný, przník, hovni- vál). Vz Frč. 187., Brm. IV. 92., Schd. II. 508., Kk. Br. 182. Vz Zeměryp. Ch. třírohý, geotrupes typhoeus, das Dreihorn. Brm. IV. 94. Ch. herkul, dynastes scarabaeus Hercules, der Einhornkäfer; smetni, scarabaeus quis- quitius, der Kehrichtkäfer. Sl. les. Ch. ma- ďalový, melontha hippocastanum; zahradní, m. horticola. Zl. kl. 1856. č. 14. Rozďubů će straky, vrany, na ostatku ch-kové (brouci). Sš P. 175. V lyžniku su ch-ky, maju kridla, ďobaky. 1b. 535. Stojí to za dveřama, grcá samýma ch-koma (řezačka na sečku, na ře- zanku). Slez. hádanka. Šd. — Ch. = červ. Laš. Brt. D. D. 219. — Ch. = červ, nemoc ovčí. Val. Brt.