Chroust
Chroust, brucus. Sv. ruk. 320. a. — Ch., melolontha, der Maikäfer, majka, kozamyška, kozomyška, slípka, brón, brňák, mynář, má- jovka. Ch. obecný, m. vulgaris, maďalový, m. hippocastani, der Rosskastanienlaubkäfer. Brm. IV. 99., Šír II. 61., Kk. Br. 187.-189., S. N., Brt. D. 219. Cf. Schd. II. 508., KP. III. 313.-314., Frč. 188., Mllr. 67. Úroda prosa bude, je-li mnoho chroustů. Zlínsky. Brt. — Ch. = člověk suchý, slabý. Ty chrouste! Us. Brt. Je jako svobodný ch. (suchý). Kšť. Už je z něho chrousteček (starý, shrbený člověk). Kšť. — Ch. = chra- poup, i v Čech. u Žamberka. Dbv. — Ch., os. jm. Blk. Kfsk. 1200. — Ch. = druh cukroví. Koupil si za krejcar chrousta. U Olom. Sd. — Ch., os. jm. Tk. V. 145.