Chřápati
Chřápati, chřápám, chřapám, křapám, chřapi, křapi; chřapávati; chřapiti, il, en, ení; chřapívati; chřapnouti, pnul n. pl, utí. Ch. = chřap, chřapot, třeskot a) dělati, klirren, ras- seln, scheppern, krachen; b) vydávati, klirren, rasseln, Jg.; chroptěti; tlachati. — abs. Ten hrnec chřape. Udeřil ho v hlavu, až chřaplo. Bil ho v hlavu, až to chřapalo. Jg. Chřapá (chroptí) jako starý hrnec — komu. Chřapí mu hlas. Sych. — na co. Pán na své hrdlo chřapí. Kateř. Žer. — kam. Po malé chvíli chřapne na zem a Jelínek se sehne, vezme mu je mezi nohami. Svěd. 1569. — čím: dveřmi (bouchati). Us. — koho kam: někoho přes hlavu ch. (bíti, tlouci). Ros. — se v čem: v šamích (ve škarpalích), Us., v křámích. Šm. (klappern in Pantoffeln).