Cht
Cht v 2., 3. dvojné a v 2. množné osobě polominulého a minulého času i strčes. i strslo- vančina proměňuje v st: strčes. nesesta, ne- seste; nesiasta, nesiaste; strslov. nesosta, ne- soste; nesěasta, nesěaste m. nesochta, ne- sochte atd. Podlé obdoby těchto forem jsou tvořena slova: prsť m. prchť od prchnúti; srsť od srch v sršeti (ježiti se); tesť m. techť od tch (tchán). Ht. Zvuk. 104. Hláska s jest zde původní a přešla teprve do ch. Prk. v Listech filolog. II. 228. — Vz Rozlišování.