ChtítiChtíti. O tvarech vz Gb. H. ml. I
II. 2. 281, 450., 451. Chci (dial. chcu) zachránilo
i, že má v 2. os
. chceš ? ne chtíš. Vz ib. 10. Má nežit
v plícech a hnój chce rósti. Maš. ruk. 177b.; Vařiž tak dlúho, až by již stred chtiel býti čern. 180b. Vz Mus. fil. 1899. 106.