Bělmo
Bělmo, a, n. (špatně na 56. str. I. dílu: m), das Weisse, die weisse Farbe. B. sněhu. Mcha. Cf. Mkl. Etym. 12. — ad B. na oku. B., leucoma, bílý povlak očí, slove trvalý, hluboký, neprůhledný zákal rohovky. Vz S. N. IV. 1249. Bělmo jest následek zánětu oční rohovky, ale také zatemnění čočky. Kram. B. babě na oku, proto i nevidí. Bž. exc. Jak zahánějí bělmo? Vz Sbtk. Výkl. 20. V MV. nepravá glossa. Pa. Ta cesta b. mi s očí sňala. Koll. St. VIII. Vz Kram. Slov. 32.