Chuchati Chuchati. Vz Zasejky. Mkl. Etym. 91.— kam: do ruk. Slez. Šd. Ch komu do úst. Dbš. Sl. pov. I. 546. Zima je, na ruky si chuká. Hdž. Šlb. 11. Kristus chukl na apo- štoly. Št. Kn. š. 227. — Ch. = hledati. Ch la som ho deň i noc. Dbš. Obyč. 153.