ChválitiChváliti, 3. pl. chválí, chval, chvále (íc), il, en, ení; chválívati = chválu hlásati, vy- vyšovati, rühmen, loben; za dobré uznati, billigen; velebiti, děkovati, lobpreisen, an- beten, danken
. Jg. —
abs. Kdo haní, rád má; kdo chválí, rád by odbyl. Č. Nechval, až poznáš. Tak chval, abys nepřechválil. Mus., Č. —
co, koho. Každý svou věc chválí. Kom. Chválili slova i radu jeho. Troj. Každá liška svůj ocas chválí a blázen cepy. Jg
., Rk. Každý pták své hnízdo chválí. Jg. Vlk vlka chválí a rys rysa. Chval psotu jak chceš, nebude nic než psota a nic dobrého. Jg. Není co ch
. V. Ani mne chval, ani haň. Hodný, aby ho všichni chválili. V. Ch. Boha (vele- biti). Jg. —
čeho, šp. m.:
co. — z čeho. Chválí mne z toho
. Jel
. Ch. Boha z tak ve- likého štěstí. Kom. Z toho jej písmo chválí. Št. Boha z daróv ch. Št. N. 25. Z takové vrchnosti Boha chválí. Kom
. —
co komu. Nechválí Bůh toho pohanům. Br.
Prodavačům úřadů nechváliti.
Št. —
co, koho kde. Ch. někoho
před obcí. Us. Čím více ctnosť
při lidech chválena bývá, tím větší vzrůst v nich a posilu mívá (přijímá). Jg. —
co kdy. Koně chval teprv po měsíci a ženu po roce. Č. Nechval dne při východu slunce. Lb. —
se, co čím. Ch.
se svým řemeslem. Výb. I. 234. (— Dal. 38. ). Chvalte jej zvukem trouby, Br., hlasem velikým. Kom. —
koho na co. Chvalte jej na loutnu a citaru Br. —
koho,
co nad co. Jehožto česť ty nade vše krále chválíš. Kat. 561. —
koho za co. Za to ho chvalme. Er. P. 367. —
koho v co: V oči chválí a za očima haní. Č. —
koho v čem. Někoho ve všem ch. Chč. 621. On slušně se v tom chválil, že to změnil. Proch. V krátké řeči ho chválil. Us
. —
koho na čem: na životu i mravích. Let.
145. —
koho pro co jak. Chválil ho pro jeho dobrotivosť,
bez příčiny, bez konce,
do nekonečna, do unavení. Us. Ch. koho po zadu. D. —
se. Dobré samo se chválí. Jg. Co dobrého, samo se chválí. Vz Pokora. Lb. Kdo se sám chválí, toho nikdo nepochválí. Zlé má sousedy, kdo se sám chválí. (Dobrému pivu víchu netřeba). Vz Chlubivý. Lb. Ten nejlepší
, kdo se nej- méně chválí. Jg. Kdo se chválí, není chvály hoden. Č. —
že. Chválil ho, že byl poslušen. —
s adv.:
slavně, velice, vysoce někoho ch. V
.