Chvat
Chvat, u, chvatek, tku, m. Ch. od chyt (chytati). Vz y se stupňuje ve: va. — Ch. popadení, lapení, pospěch, ein hastiger Griff, heftiger Anfall, Uiberfall, Heftigkeit; Eile, Hast. Jg. Chvatem lapiti (chvatiti). Th. Na chvat se na cestu bráti; chvatem se hnáti. Zlob. Jedním chvatem bylo po něm. Jg. Ten chrt dal zajíci dva chvaty (když chrt chtěje zajíce popadnouti buď ho hubou chybí aneb nedobře ho popad neb hubou udeří v jej pustí). Ros. Jdu dále chvatem. Koll. Na ch. něco dělati. — Ch., v tělocviku, vz Zápas. — Chvaty = zubaté oblouky u želez na zvířata. Sp.