ChvátatiChvátati, chvátám a chváci, chváceš, al, ání, chvátá váti = chytati, popadati, greifen, holuby (chytati), Hank., peníze. Háj. Polené oružie chvátajú. Rkk. 33. V skutku nás chvátá nepřítel. Ctib. —
za co. Upustíce za rohy úsilno jest za ocas chvatati. Dal. 37. Král upustiv za rohy poče za ocas chvátati. Prov., Dal. —
kam: Když kohoutové již pěti po- čali, čeleď
na spaní chvátala. Troj
. K jeslím chvátejte. Er. P. 42
. Chvátá k tomu, což předloženo
. Ch.
do práce, do školy, Us., do záhuby. Rk. Do toho nechvátá (nepospíchá). Jg. —
po čem: po úřadech a cti ch. (po nich bažiti). V. —
v čem: ve čtení (= po- spíchati). Us., Jg
. —
za kým (čím): sko- kem. Kamaryt. Výb. II. 45. —
kam, jak, odkud, kudy. Běhouni (závodníci)
z šranku k cíli během chvátají
. Kom
. Zahradou k poli chvátal. Od jedné nepravosti k druhé chvá- tal. Ojíř. —
čím. St. skl. IV. 326. Neroz- mluviv s hlavou nechvátej rukama. Č.
—
proč. Strachem (instr. příčiny) ch. —
s čím. Kat lítosť maje s smrtí nechvátal. Štelc. Výhon Dub tam s niem snahú chváta se vsiú chasú svojú temnem nočniem (instr. času). Rkk. 30. —
se čeho. Geometria je pátá, té sě všecka miera chvátá (se drží). St. skl. —
s inft. Chvátá se vdáti. Kom. Chvátá zbo- hatnout. Br. Vsed na kůň, chvátal vyjeti k boji. Troj. —
se supinem. Naši kroci chvátajú vícezit. Rkk. 20. —
aby. Chvátal
, aby nezmeškal.