Chvatiti
Chvatiti, rapere. Ž. wit. 49. 22. — co. Duši soucit chvátí. Kká. — koho z čeho: ze spánku. Kká. K sl. j. 30. — čím. Žal žárem nitro chvátí. Osv. VI. 939. — se zač: za šavli. NB. Tč. 107. — se čeho. Jehožto sě biskup chvátiv otáza jeho. Pass. 39. Chvátivše sě jé rukama. Bj. I chváti sě všech bázeň. Hus II. 353. Jak se cizího sbožie chvatíš. Sv. ruk. 253. — se kam. Chvát se do kapce, vytáhl křivák. Mor. Brt. D.