Chvěti
Chvěti, chvíti, chvěji, chvěj, chvěje (íc), chvěl a chvíl, chvěn a chvín, chvění; chví- vati = klátiti, kolébati, třásti, schwänken, hin und her bewegen. Jg. Vz Hřáti. Povětří chvěje. Kram. Chvěje se jako osyka. Jg. Chvěješ se jako tresť na bahně beze vší stálosti. Troj. — co. Povětří plachty chvěje (nadýmá). Troj. — (se) čím. Pták chvěje křídly, pes chvostem. Orb. pict. Ch. hlavou (třásti). Hrůza srdcem chvívá. Víd. list. Ch. se starostí, Jg., Jd., zimou, Ros., úmyslem (nemoci se rozhodnouti), L., hrůzou, radostí, strachem. Rk. Mrazná bázeň tělem chvěje. Č. — odkud. Vítr chvěje z polední. L. — se. Kolena se chvějí (třesou, klesají). Jg. Stromy se chvějí. Ď. Země se chvěje. Br. Loď se chvěje (na vodě se kolébá). L. Obec, kde spravedlnosti není, chvěje se (hyne). L. — se od čeho: od starosti. Jg. — se proč. Bych celá (všecka) se chvěla skrz tebe je- diného. Mach. — se kde. V nohách se chvěji. Jg. Vše se ve mně chvěje. Us. Na celém těle se ch. Us. Prapor na lodi se chvěje. Zlob. Ch. se před otcem. Ty (vlasy) sě chvějiechu po jejie pleci. Kat. 2368. — se jak. Třtina po větru se chvěje. Jir. Anth. II. 269.