Chvoj
Chvoj, chvůj, e, chvoje, chvůje, e, chvojka, y, f., koll. chvojí, í, n. Ch. z chvi (chvěti se). Mkl. B. 4. Na Plaště jen chvoj, tam neužívají vůbec slova, borovice', na Plzeňsku zřídka (rovněž v Klatovsku. Fr. ), ač míst- ních jmen Borek a pod. dosti. Prk. — Ch. = listí, větvoví jakékoli (na Slov. ), zvláště jehličí, Nadel der Kiefer, Tanne. Dívka stele kravám chvojí. Sych. (Vepříky) kladou do soudka nasolíc a vrstvu položí chvojíčka a vrstvu masa. V. — Ch., zelené, čerstvé vět- voví, Tangel, Reisig. Chvojí pro zvěř. D. — Ch, chvůj, chvojka, chvojina, chvojinka = rod sosny, Kiefer, Föhre, Pechbaum. Chlapi jako chvoje (štíplí). L. — Chvojí, chvojina = chvojový les, háj, Tannen-, Fich- tenwald. L. — V Bot.: chvojka polní (ko- lovratec, Sonnenwirbel); chvojka větší (hadí n. vlčí mléko, mlíčenec polní, Esels-, Wolfs- milch); ch. vodní, grosse Wolfsmilch; ch. klášterská n. zahradní, ch. rajská, ch. rýnská, der Säbenbaum. Jg. Vz Smrk, Jedle.