Chyše
Chyše, e, chyš, e (dříve: chyša, na Slov. chyža), chyška, na Slov. chyžka, chyžice, e, f.; ale mnohá dvousl. subst. dle, Růže' sklo- ňovaná kmenovou samohlásku dlouží: chvíle, míle, píle, šíř (šíře), výše, tedy snad i: chýše ? Pk. Foneticky obé. Dle slovenšt., polšt. a rušt. lépe: chýže. Brs. 92. — Ch. — chatrč, bouda, chalupa, dům, Haus, Hütte. Taky vám vyžehajú dvory, chyžice! Rkk. 35. — Ch. = jizba, pokoj, Gemach, Zelle, Zimmer. Dal. — Ch. = záchod, stříška. Abtritt. Vrah na chyžce ho zavraždil. V. Umřel sedě na chyžce. Martim. Dysenteria jest ta nemoc, když člověk krví na chyžku chodí. Schön. — Ch. = hyže, hyzdě, něm. Oberschenkel, Hinter; kýta, plece vepřové, zadní chyžka. V. — Ch., zastr., lože, thalamus. Lex. vet.