Chytati
Chytati, chytávati; chytiti, 3. pl. -tí, chyť, -tě (íc), il, cen, cení; chýceti, el, en, ení = la- pati, jímati, greifen, fangen, haschen, nehmen; vznítiti se, Feuer fangen; ch. se = lapenu býti, sich fangen; vznítiti se, počíti hořeti, Feuer fangen; přilnouti k čemu, sich woran hängen; působiti, einwirken; opáliti se, von der Sonne abbrennen. — abs. Dříví, hubka chytá. Us. Okna chytají (počínají mrznouti). Us. Ceví (u kola) chytá (greift ein). D. Oheň chytl. Mokrý prach nechytá. D. — co, koho: zloděje, Us., ptáky, Kom., myši, ducha (po- padati), ryby, lelky, dopis. Us. Chytil opici (opil se). Us. Chytá jej a nemůže ho chytiti. Jg. Co se z kočky narodí, nebude než myši chytati. Jg. Černé plátno žádné barvy nechytí. Kom. Co chytil, nech má (nech si to drží. Původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. — koho, se za co: za ucho, Kom. Lab. 64., za sukni, Br., za ruku, za nohu, za hlavu. Smál se, až se za boky popadal. Ch. se za nos, za vlasy, Us., za pačesy. Ml. Ty věci nás za srdce chytají. L. Vola za rohy, človeka za řeči chytajú. Mt. S. Čert tě chytne za uši. Er. P. 366. Strach ho za boky chytá. L. Chyť se za nos. Ipse, vtip se, za nos chyť se. Č. — koho, se na co. Na vojnu ch. = bráti. Bern. Ryby na udici, D., síkory na poskřip ch. Us. Řepici se chytají na šaty. D. Bláto se na kola chytá. Bern. — co do čeho, kam. Do ruky, Us., ptáky do osidla. V. Rybník vodu do sebe chytá. Vys. Ptáky do sítí, do rukávníku. Šp. — koho, co čím: rukou, Us., zuby. V. Ptáčník ptáčky pastí neb osidel smečkami chytá. Kom. Ryby udicí. Šp. — koho, co, se kde. V povětří lelky chytati (zevlovati). Us. Kořalka se v něm chytla. Us. Chytil ji (rybičku) u samého kraje. Er. P 221. Pozdě po lidech slova chytati. Č. Koně pod ním chytivše utíkati mu nedopustili. Vrat. — komu. Co mu chytí ? (y čem ho předčí?). Na Slov. — odkud. Člověk nuzný, žeby z plamená chléb chytal. L. — (co) po čem. To hovado nechce po ničem chytati (nechce žráti). Us. Mladý kůň
chytává po lidech (= kouše). Mřk. — se. Pták
se chytil. Chytilo se (začalo hořeti). Cokoli
chytí se, to nejprv tlí, potom hoří. Kom.
Chytilo se stavení. Us. — se čeho. Tonoucí
břitvy se chytá. Kdo se topí, slámy se chytá.
Jg., č. Chytám se kola. Kom. Nemoc se ho
chytá. D. To se ho chytá. Us. Ch. se lsti,
Kom., lepší rady, Troj., dívky (zamilovati
se). Nevím čeho se chytiti. Plác. Kdo do
vody upadne, třebas trnu se chytí. Č. Neb
se mohú vší rudy chytiti, nejsú-li bohatí,
uručte dobrými rukojměmi. CJB. 357. Chytil
sa rozumu. Mt. S. Pluhu se ch. Chč. 447.
Koho se dobrá slova nechytají, toho se musí
karabáč chytať. Us. Krku se ho chytila. Mor.
P. 189. Jaky jest to živobytí, když se starej
mladý chytí. Er. P. 350. b. 4. s h. Ch. se
břehu. Us. By se břehu chytil, vše se s ním
utrhne. Jg. Chytil se toho rez. Reš. Milosť
se chytá srdce. Nechytila se ho žádná rána.
Kom. Chytají se ho souchotiny. Us. Kdo se
mnoha věcí chytá, nejde, leč bloudí. L. Ch.
se braně. — se čeho oč, od čeho. Směl sě
o neobyčejné lidem věci chytiti. Št. (N. 151. )
Dobré sa oblakov nechytá od hladu, od bôlu.
Mt. S. — se čeho čím. Slyšťe, abyste také
skutkem sě chytili toho (= chopili se), což
je své vyvolené spasitel učil. Št. — se čeho
v čem. Čehož se jest koli chytil v prosbě
bohatci. Chč. 636. — se čeho k čemu:
k svému prospěchu. S. a Ž. — kde: na
slunci (opáliti se). L. — se s kým do čeho:
do křížku (zápasiti s ním).
Chytavec, vce, m., lapáček = chytač.