ia
ia, v staroč. dvojhláska, božia máti, která se jen v: pial, napial, rozpial — udržela. Mk. Ve verších platí za krátkou: piala: u u. V nové češtině máme za ni í: boží máti. Spisovné nářečí slovenské má dvojhlásku ia: piatok (pátek). Gb. Hl. 15. Leč ia v pial, piatok zastupuje nosovku ę, kdežto v božia tomu není. Prk. Vz Dvojhláska. — Jména staroklassická neutra v -ia zakončená sklo- ňují se dle „Gymnasium", ku př. Saturnali-a.