IdiomIdiom, u, m.; nebo idioma, gt. idiomata, n. dle „Slovo", z řec., zvláštnosť vůbec; zvláštnosť nářečí n. mluvy buď kraje něja- kého nebo i pouze jednotlivcův. S. N. Eigen- thümlichkeit einer Sprache, Sprachweise, Mundart. —
Idiomatický, nějakému nářečí vlastní, zvláštní, eigentümlich. Rk.