-ím
-ím. Slovesa, jichž 1. os. sg. vyzvukuje v -ím, mají ve 3. os. pl. a) -ia, b) -iu, c) -eju, d) i, e) -um v lašském nářečí. Brt. D. I. 121. Vz tam a -ia, -iu atd. V různořečí pomoravském mají a) -í, b) -íjú, c) -íja, d) iá. Vz Brt. D. I. 32. V různořečí hranickém a) í, b) -ijú. Vz Brt. D. I. 82. V nářečí dolském -ijú: chodijú. Vz Brt. D. I. 54., -ja.