Imperfect-um
Imperfect-um, a, n., čas neskonalý, jest forma časoslovná, kterouž se děj neskonalý času minulého vynáší. Zk. Jak staročeština imperfektum tvořila, o tom vz Šf. Počátky staročes. mluvnice, str. 103. Tam čteme: Tento v češtině dávno zašlý, v srbštině obojí, jižní i lužické, posud kvetoucí, významem latin. imperfectu se rovnající čas tvoří se přista- vením zakončení, od opětovacích vzatého, -jách ke kmenu m. -ch, -ech, -uch minulého času: pi-jách m. pi-ch, nes-jách m. nes-ech, vin-jách m. vin-uch, tvoř-jách m. tvoř-ich. Mající v minulém čase -ěch přistavují kon- covku -jách po ě: mřě-jách, zřě-jách, kypě- jách, umě-jách. Slovesa na -ati třetí a páté tř. ana-ovati šesté tř. pravidelně koncovky -jách nepřijímají, nýbrž jen a prodlužují: maz-ách, slyš-ách, or-ách, pís-ách, jím-ách, milov-ách; mimořádně však nacházíme i slo- vesa páté tř. prvního druhu druhého oddílu na -aju, -ati s jách: voła-jách, čeka-jách, pita-jách. Opětovací slovesa, povahou svou, jakožto trvalé působení znamenající, kratší formy čili prostě minulého času naskrze schopna nejsou: vzná-šách, napájách, vyhán- jách. Polominulý čas, jejž Dobrovský praete- ritum iterativum a continuativum jmenoval, blíží se sice jak koncovkou svou tak i vý- znamem, na trvání činnosti visícím, k formě sloves opětovacích; avšak nicméně od těchto podstatně se liší, že kmenové samohlásky nikdy neprodlužuje; na př. polomin. kro-jách, chod-jách, nes-jách, nos-jách, opětov. krá-jách, cház-jách, náš-jách. Přehlasováním a skraco- vaním povstalo a sice dosti časně z původní formy -jách, -ějách, -jáše, -ějáše na prvním stupni -jéch, -jéše, na druhém -jich, -jíše: młuvjéch, umjéch m. młuvjách, umějách, młuvjéše, umjéše m. młuvjáše, umějáše; na- posledy młuvíše, umíše, bíše, chodíše atd. Po a naopak vymizelo přehlasované je: znách, znáše, m. znajéch, znajéše. Následují příklady. Vz také Zk. v S. N. IV. 27.; Gb. v S. N. VIII. 667.; Kt. Starč. mluvnice a Jir. Nákres staroč. mluvnice. Forma im- perfekta vyhynula během 15. a 16. stol. z ja- zyka českého a místo ní opisuje se imper- fectum neskonalou formou příčestí minulého a časoslovem jsem: chytal jsem, chytával jsem. Zk. — Vz Čas (minule neskonalý). Mkl. S. 790.