-in
-in. Str. 572. a. 9. ř. sh. za Rkk. 29 při- dej : Knížetini služebníci. 1432. Oldřich Pu- blik, přísežný puRkrabin. Pč. 45. S purkra- biným synem. Ib. 9. Na biskupin stolec vznide. Dal. 56. Služebník purkrabin. Pč. 47. Vz Bohušin, Hrabin (dod.), Hynčin, Pa- pežin, Starostin. Kniežetina dobroděnie. Arch. čes. III. 112. Jel jsem k knížetině milosti; Aby knížetina milosť nám ku pomoci přibyl. Arch. čes. IV. 406. z let 1449., 1450. Kunino město. Půh. I. 133. Markrabin komorník. Půh. II. 29. O zámcích markrabiných. Tov. 25. (nápis). Úředníci starostini. Arch. III. 236. Jidechu v dóm jinošin. BO. A skrze to jest jímán v margrabině městě v Hra- dišti. Půh. I. 127. Vz více příkladů téhož druhu v Jir. Nkr. 63. §. 286., Bdl. Obr. L. S. 27., Prk. Přisp. 14., 27. Listy filol. 1886. 374., 387. Bž. 123. píše: V strč. tvořena jména tato b) přípouou ~in, ina, ino od jmen v -a, -ia, (-ě) nehledíc k rodu jako: pa- stušin, palmin, holubin, junošin, Kaipin: táž přípona připínána druhdy i ku kmenům souhláskou zavřeným, přidávalo-li se pří- davné tak tvořené přívlastkem ku jménům rodu ženského: v krajiny Neklaniny, glava čelědína. Rkk. (Cf. Jir. Nkr. 63.). V komoře purkrabině. Pč. 47. — K tomu dodává Tč.: Kuní Město, Půh. I. 337., ale obyč. Kunino; manželka Kozihlavina, Půh. II. 315., Anna, Milostina dci, II. 218., 255., poručník Milo- tiných dětí, II. 93., ku páně Milotině ruce, II. 516., Anna, vdova někdy Nelepina, II. 218,, páně Puščiným kázáním, I. 302., zá- stavníkem Sazeminým, II. 221., Mikšík z Ra- diny, vsi, II. 199., 127.; Bohušin, I. 233., 253. a j. (llkrát), maje moc hrabinu, II. 346., syna pana Hynčina z Lipé, II. 94., 275., Žofka, dci Kadaličina pohoní Václ. Kada- lice, II. 264, Sudku, někdy řečenú. Pukli- činu, fena Závišina. D. ol. VI. 266. Památ- kou takového tvoření jsou jm. pomístná v -in: Ostřetín (hrad Ostřatou vystavěný), Slavětín, Hradenín, Kojetín, Radotín, Bělotín (Bělota), Černotín, Vsetín, Žebětín, Slavětín. Cf. Bělotín — bělotský, Černotín — černot- ský, Kojetín — kojetský, Žebětín — žebět- ský atd. Vz Brt. D. I. 152. O užívání adj. v -in vz: -ův a Gb. v Listech filol. 1886. 374. a násl. a 387. a násl.