Inklinace
Inklinace, e, f., z lat., odchylka od směru kolmého k směru šikmému, Inklination, Nei- gung; náklonnosť, Hang, Zuneigung. I. přímky ku přímce, i. přímky k rovině, i. plochy k ploše, i. jehly magnetické, zemské osy, ekliptiky k rovníku, drah těles nebeských. S. N. — Inklinatorický, odkloněný, od- chýlený, abgeneigt. — Inklinatori-um, a, n., sklonoměr. Ck. — Inklinovati, kloniti, skloniti, přikloniti, Rk., inkliniren, Neigung zu etwas haben.