J
J souhláska. Cf. Gb. Ml. I. 43. V Chod- sku. Vz List. fil. 1891. 52 Na Dolnobečov- sku na Mor. přisouvá se j po retnicích b, p, m: dópjata, hołobjata, hrabjata, zemják; odsouvá se 1. (v praes. slovesa jíti: du, deš, di; 2. v některých tvarech slovesa býti: su, si (jsi), zrne, ste, só; 3. před počáteč- ním e, i, m ve slovech: ešče, esi, inovatka, méno atd.; 4. u prostřed slov: Možiš, zbu- nik, půčiť; 5. ve slabice ej: dé, némiléší; j změňuje se tam a) ľ v: ľedvá, krahuľec, b) v ď: dětel etc. a stává za g ve slovech: Jenofa, Jetruda. Vz List. fil. 1891. 441.