Jahoda
Jahoda, y, f., jahodka, jahůdka, jahodečka, y, f., die Beere. J. lesní, zahradní, štěpná, trávná, svatovitská. Talíř jahod. Odpověď dává o slívách, když pře jest o jahodách. Za času sluší hrušky česati, višně trhati, i svým časem jahody sbírati. Jg. Černé j.; obecné (borůvky, myrtové jahůdky, vraní oka), větší. Jahody červené (brusnice); chlu- paté (chlupátka); svatojanské (rybes); mořské n. moruše; malinové (maliny); černé malinové (ostružiny); tučné; babí (čípek); břečtanové; svídové, lentyškové; střemchové. J. vinné, bezní (bzové). Jg. J. alkermesové, červcové, dráčové, dřínkové, hlohové, jeřabové, lepí- kové, vlčí, vranoočí, židovské. Kh. Pozdě v les na jahody, ano léto prošlo. Vz Pozdě. Č. Jde má milá na jahody na zelená borka. Rkk. 61. Na vychválené jahody s košem se nechodí. Č. To byly jahody, toto jest ořech (když se věc snadná k nesnadné přirovnává. Vz Nesnáze). Č. Běličky vody zajíčky, jahůdky lesa lahůdky. Hrš. To je tolik, jako když dá krávě jahodu (= nic). Vz Třešně. Us. — Jahody = líce, die Wangen. Mat. verb. —