Jahoda
Jahoda, lit. ůga. Mkl.aL. 105., Etym. 99. V MV. nepravá glossa. Pa. J. = plod slo- žitý, jehož jednotlivé plůdky, halénky ne- pukavé, ponořeny jsou do masitého lůžka, obzl. pak = ovoce jistých rostlin (jahod- níku, borůvky). S N., Rk. Sl. J. ananasová. Vlč. Jahůdky jalovce. Mtl. Mořské j. (mora, moruše). ZN., Sv. ruk. 321., Ž wit. 77. 47 JahodEnka, jahodička. Cf. Kk. 59., 195, 251., KP. III. 339, Sbtk Rostl. 256.-258., Slb. XLII., Rstp. 497., 983., 984., Kram Slov., Slov. zdrav. J. židovská. Mllr. 68. J. černé, Mllr. 109., červené, 47., psí, 21., 87., šarlatové, 79., svatojanské. 89. V té seči pro mne vysoko j. (vítězství daleké). Brodz. J-da, j-da, jahodový lístek, málo sem rozdala synečkovi kystek. Sš. P. 353. Sedí panna v kříčku v červeném mentýčku; Sedí panna na pařízku, drží psíčka na ře- tízku (= jahoda. Hádanka). Km.1886. 718. — J. = líce. Krásné sú jahodky tvú lící, pulchrae sunt genae tuae. BO. — Jahůdka slzná — začervenalá hmota ve vnitřním Koutku očním : j-ky myrtové = zbytky pa- nenské blány v pošvě. Slov. zdrav. — J. = kráva hodně červená. Mor. Brt,, Vck. — J., y, m., os. jm. 1515. — J., y, f., sam. u Be- rouna.