1. Jak
1. Jak. 1. Jmají úředníci tam na dědinu poslati, jako sú ty mlýny (quales sint). Půh. I. 203. — 3. Ve větách podstat. Věda Ježuš, jako přídě godina. Ev. Vidíme, jak Bůh jistě dokázal, co předpověděl. Brt. S. 3. vd. 129. 1. — 4. Ve větách úmyslu. Král, jako chtě ohledati, i vze meč ot něho. Dal. 86. — 5. Ve větách časových. Tu sukni mu vzali, jako šel do Strakonic; Jednoho utopil pod Sedlcem, jako mu drva bral; (Týž) byl při tom, jako faráře upálili v Sverasěch; Byl v Plzenšlě, jako Žižka Krasikov špížoval; Také byl na rybníce záborském podlé Žižky, jako rybník rozkopávali. Pč. 26., 27., 40., 42., 45. Jest tomu nepiíljš dávno, jak jsem Vašnosti psaní učinil. Žer 327. Nebo by juž na tej době, jakož mu třeba po sobě bieše ostaviti hlavu. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Jak to rúčej zaseče (jakmiie). V Podluží. Brt. Můžeš-li jak brzo (co nejdříve). Bl. Nebel sem tam jak toť, jak vonehdá, jak vo hodech. Mor. Neor. Teď již třetí léto běží, jak v tom vězení zůstávají. Brt. S. 3. vd. 139. 1. Jak zme tam přišli, hneď zme viděli, co je; Štvrtý rok je temu, jak sem od něho pryč. Mor. Brt, D. 172. — 7. Ve větách soustedných. Kola tak chytrá, jakž jich nikto nemužieše rozebrati. Alx Ale boží mocí tak k nim jich rúcho přilnulo, jakž jeho nikde nemohl svléci. Exc. — 8 Ve větách připouštěcích. Jak jsem peněz potřeben, toho bych si přece na svědomí nevzal. Brt. S, 3. vd. 138. 1 Tom' já také rozumím, jak sem neštudiroval. Brt. D. 172. Jak je rok dlúhý, ani sa u nás neukáže, lb. Ač tráva sochá (suchá), kosa topá (tupá) a šohajek jo seče; ja seče, seče, neposeče, jak mo z hlavěnke teče. Sš. P. 521. Vz Připouštěcí. — 9. Ve větách srovnávacích. Pije jak doha (duha); Stojí jak vopařené, jak zařezané, jak poleno (hloupý), jak mo- tovidlo (nemotorný); Je hlópé jak snop, jak trdlo. Mor. Neor. Tys dostát větší kus jak já; Náš staříček sú starší jak váš. Brt. D. 172. Nebýval takový, jako je teď. Sá. v Osv. I. 178. Nevěra, lesť, zlosť sobě nás jako míče podávají. Kom. Dnové vaši jako mhla míjejí. Tkadl. Jakož biechu poradili jemu, tak tomu káza býti. BO. A co jest medle poctivějšího, jak z potupy k slávě přijíti; Aneb co snadnějšího, jak na kolena padnouti a... BR. II. 16. b. Neb sem před ním tako malý, jakž přede lvem zvěř ustalý. Alx. Povstati proti někomu jako proti ne- příteli. Chč. 607. Vz Srovnávací, Bž. 219. (jak po kompart.). — 11. Ve větách ome- zovacích. Co mi dal otec, dal mi jako otec. Mus. 1862. 386. 1 ufáme vám jako věrným Čechům, že budete radni. 1420. Pal. D. III. 1. 362. Ovad jakožto družba všudy predok vedol. Sl. ps. Šf. I. 112. I stalo se po těch řečech jako (asi) po osmi dnech, že na horu vstoupil. Brt. S. 3. vd. 120. 4. Ukázal jako nemúdrý svú nemúdrosť. Kšch. 4. By ji jak pikartce právo nesloužilo. Skl. I. 52. Měl mé jako (quasi) za svého vraha. BO. Buoh jakožto zavistivý zapověděl jest vám. Ruk. Mus. 1884. 210. Konšelé pak jakož muži výborní nálezy vynášejte. CJB. 423. Zpra- veni jsme, kterak při nás jakožto pánu svém nepohnuté stojíš. Dač. 1. 128. Potom mosiel jest jakožto rukojmie to sukno za- platiti. NB. Té. 48. (130). Soudě, že i vy také jakožto jeden z předních pánů soudců tam budete . . . Žer. 342. Jáť sem tobě to psal jakožto příteli; K takovým měli by- chom se jako k neposlušným zachovati; Aby k němu hledieno bylo jakožto k za- stavači zlých lidí. Arch. II. 82., IV. 309., 458. Tehda ona jako lstivá poslala je ku královi. Pass. mus. 354. Jakož písmo praví. Šř. Kn. š. 31. Kohož Buch vidí bez viny, jako spravedlivý súdce nikoli ho nezatratí; Aby (kněžie) jakož první božie pravdy vy- znávači lidu Kristóv skutek ohlásili; Jez střeď t j. požívaj Kristova božstvie jakožto najslažšie vieci; Chtie, aby Bóh byl účasten jich hřieclióv jako příjemník lichvy a lú- peže. Hus 1. 352, II. 44., 144., 305. — 12. Ve větách přídavných. A ta jsem sukna vezl du Uher, jakož jsem prodal za takováž, jakož jsem od něho kúpil. NB. Té. 49. A to věno, jakož jest máti její vložila jim třem, to má býti na tré rozdéleno; Pohnal mě k semnu (sněmu) panskému, jakož nyní minul; Chci to ukázati tím listem, jakož jej mám od svého strýce. Půh. I. 216., II. 51., 113 Byl na semnu (sněmu), jakž nyní minul. Ib. II. 83. — 13. Ve větách podmí- nečných. Jak máte, dajte. Brt. D. 172. Mo- žete ít, jak chcete (chcete li). Brt. Jak te chetne, zle s tebó. Mor. Neor. — 14. Jak — prý. Vzáł oba k sobě, aby jím było jako veselo. Lesti by se k vám nesměla opo- vážit jako přít; Ale ona, že půjde pro ta- tíčka, že jí mosíja jako šaty dat. Brt. D. 172. — 15. J. = tuším. To jem jako já měl udélaf a ne ty. Brt. D. 172. — 16. Chtěl sera mu prodať; jako ne prodať, chtěl sem mu to pronajat (tak se mluvící opravuje = vlastně ne prodati). Brt. D. 172. Néni jako, dyby bylo jako = není možná, není zač koupiti a p. Laš. Brt. D. 172. — Nadával nám až jak (velmi). Us.