BenediktBenedikt, u, m.=
kuklík lékařský, geum urbanum, das Benediktenkraut. Vz Rstp. 492., Slb. 500., Čl. Kv. 36., Byl. z 15. stol. Vz Benediktový. —
B., a, m., os. jm. Dal. 65. Zákon sv. B-ta. Pal. 55. O B-tech vz Tk. I
. 601., II. 532., III. 642., IV. 722. B. Vavř. z Nudožer, prof., žil asi 1555.—1615. Vz Sb. H. 1. 2. vyd. 229., Enc. paed. I. 588., Jir. Ruk. I. 57., Jg. H. 1. 533., S. N., Tf. H. 1. 3. vyd. 40., 78., 82.