aj
aj (áj; vo starších textech ay, ai) dvoj- hláska: volaj (novočes. volej), háj. -aj se zme- nilo v ej: vajce vejce, volajte volejte. V někte- rých tvarech nenastalo přehlasování: 1. vinterj. aj; 2. v koncovce aj 3. os. pl. v dialekt. vo- laj'; 3. není-li dvojhláskou va-jec. Vz Gb. H. ml. 1. 133.—135. Kdy začíná se aj m. ý a jak dlouho trvá? Začíná již v 1. pol. XIV. věku a trvá odtud až do sklonku XVI. věku. Ib. 282., 138. aj m. ý v Hájkově Herbáři a Velesl. Kal. Vz List. fil. 1894. 102., 210. nn. Dvojhl. aj, áj v Chromči na Mor. Vz List. fil. 1894. 85. Na Mor. někde se přehlasuje, jinde ni- koli. U Kroměř. jest jen v několika slovech: háj, máj, ráj, lišaj, ostatně se přehlasuje v éj a toto přechází v é. Brt. D. II. 15. Také u Brna, ib. 164., u Slavkova 147., u Kunšt. (dé, kréčí) 231., u mor. Kruml. (dé) 206., u Přer. v ej (dej) 36., u Malenovic (héjny, kréj) 2.; na Žďársku volej, ale kraj, máj atd. 247.; u Letovic někdy: kraj, dé, v imper. se krátí: počke. 104. Cf. Brt. D. II. 5., 35., 45., 69., 125., 134. U Týnce v ý: kraj — krý, hajný— hýný, Ib. 92. Cf. Mtc. 1896. 2., 4.