JazykJazyk, armen, lezu, pr. insuwis, lit. lëžu- vis. Mkl. aL. 268. Dříve jenzyk, pol. jezyk, strsl. jezyk = původně úd těla jsoucí ná- strojem mluvy. Šf. Strž. I. 406. Jazyk jest
ústroj chutnací n. okoušecí, u člověka též ústroj k mluvení. Vz více v Schd. II
. 346
., Slov
. zdrav., S. N.-Mkl. Etym
. 105. Povlak (vz Slov. zdrav.), svaly, hrotek (-spitze), brdečky, kořen j-ka. Nz
. lk. Podrostlý j
., je-li uzdičkou jazykovou ke dnu úst při- poután a nemůže-li se volně pohybovati. S. N. X. 203., Slov
. zdrav
. Cf. Čes. lk. V. 89., VII. 201., IX. 211., X. 392. J. tratí svě- dek křivý. Cor. jur. IV. 3. 1
. st
. 393.. S. N. Ať mu půl j-ku upadne, Ať mu j. do týla se obrátí! Wtr. exc. Že mu má j. přibit býti hřebíkem k pranýři nůž jemu v ruku dadúc a tu ať stane tak dlúho, až sám j
. odřeže. NB
. Tč. 45
. Jí, div si j
. neukousne. Us. —
J. =
nástroj mluvy. Jazyk z hadích ocasů míti (hubatým býti). U Žamb. Kfnk. J. má jako šipku, ale v srdci je dobrý chlap; Jeho srdce neví, co j. mluví; Ne- vidíš si na j. (jsi prostořeký). Sml. Naproti Pondelíkovi nosil mozek svůj na jazyku (mluvil, co myslil). Šml. Míval mne často na svém mrštném a špičatém j-ku (mluvil o mně potupně a p
.). Jrs. Tys utrhač, tvoj doskočný jazyk najde každého. Rr. Sb. Nechce mi to s j-ku (stydím se to říci). Sá. Má těžký j
. (opilý). Us. Mluví
, jak mu j. dává
. Jazykem zjevuje sladkosť, srdcem sídla (osidla) stele, by tě utratil. Mor. Tc
. A já sem se bála tej tvojej mateře, když ona má j. ze samej ocele. Sš. P. 432. Bo (neb) ludské j
-ky horše jako meče, rubajú, sekajú a krev nepoteče. Sl. ps. 85. Mnoho-
\ mluvník polí (pálí) svým j-kem cuzé ploty. Laš. Té. Má j. jako na obrtlíku, Brt
., jako vřeteno. Tbz. Zhaněl jeho ženu svým j-kem lstivě; Ty mívaj j. za zuby. NB
. Tč. 170., 240. Měj j. na uzdě. Kom. J. jest nepokojné zlé. Hus I. 249. (I. 225.). To sebe (sobě) máš pokládati za největší krásu, jestli j. víš hamovať od sporného hlasu; Kdo svojím jazykem pálí cudzé ploty, spósobuje sebe (sobě) bídu a iným klopoty; J. v těle je úd malý, ale mnoho škodí, jestli ho člověk na uzdě pozorně nevodí; Kdo j-kem v roz- mlouvání jako mlýnem mele, mnohokráte i na prázno jím rapoce směle; Kdo mnoho j-kom mele, bez luže (lže) nebývá; Krátký j. je k užitku, dlouhý bývá k škodě, naj- horší j. člověka, když je na slobodě; Čo mu na j. slina prinášá, to búchá. Glč. I. 63
., 69., 154., 282., II. 130., 178., 190. Ja- zykem zametati cizí pitvory (síně) = po- mlouvati Slov. Tč. Lépe jest nohou než j-kem klopýtnout! Exc
. J. nemá žádných kostí a přece mnohého zmrská. Exc. Kde peníze mluví, tam veškeren j. mlčí. Exc. Proto j. mnoho repce, že rozumu slyšet nechce. Mor. Tč
. J. lidský mnohem více škod natropil než oheň
. Dch
. Všude je se svým j-kem jako v řepě. Tč. J. mnoho- řečný bývá nestatečný. Tč. Z dlhého j-ka škodlivá muzika. Slov
. Tč. V čem kdo za- líbení mívá, hned mu na j-ku býva. Sb. uč. Proto tvůrce jeden j., dvě oči, dvě uši a dvě ruce dal, abys více viděl, slyšel a pra- coval
, než mluvil; Vojín tasí meč jen k roz- kazu představených: tak jazyka užívej, když káže rozum a povinnosť. Hkš. exc. Jazyk bez paměti tajemství nezdrží- Zlý j
. mnoho zlého natropí; Proto dal Bůh j., aby se mluvilo. Bž. exc. Červený psíček za kostěnou brankou (Jazyk. Hádanka). Km
. 1886. 718. — J.
jako jídlo. J
. uzený
, smažený, špikovaný, vařený
, se skopovou
, s pepřovou
, s višňovou
, se šípkovou, s cibul- kovou, s citronovou, pomerančovou, s hořči- covou omáčkou. Hnsg. — J. =
mluva, řeč. J. 1.
isolující (jehož slova značí jen vý- znám)
, 2.
agglutinující (v němž čásť zna- čící význam a čásť značící vztah jsou jen volně spojeny)
, 3
. flektujícl (v němž obě části splývají). Kvř. 5.
, 6. Vz o tom více také v Š. N
., Rk. Sl. On mlčal, lebo sa obával, žeby sa len ešte viac dal do j-kov. Slov. Rr. Sb. Spisovný jazyk nemůže míti
za podklad veškerá nárečí
, ale některé ná- řečí může míti za podklad. O tom a kdy smí těžiti ž jiných nářečí, vz Kvř
. 41.—42. Cf. Šrc. 177., 270., Sté. Zem. 847. J-ka čes. stav a proměny, vz Jg. H. 1. 2. vd. 11
.-12
., 22., 27., 52., 120., 250., 253., Hš. Dodatky (I. 5.) k Jg. H
. 1. Jazyka čes. obrany, ib. 366. J. čes. Vz Jg. Slnosť 3. J
. mateřský, litevskoslovanský, štítenský. Vz List
. filol. I. 62., 118., 252., 274. Jazykem českým všichni před soudem zemským mluvte. Vz Zř
. zem
. Jir. 452., 453., 691. J. český
. Vz Sbn. 143., 144., 330., 343., 358
., 387., 645., 718., 893., Ukaz 26.-27. J
. básnický. Anth. J. žije, vadne, roste, umírá. Mus. 1880. 429. Nářečími se mluví, jazyky píše. Ed. Novo- tný. List. filol. 1874. 117. V j-ku naše ná- rodnosť. Jg. Padli na lidské jazyky (do po- mluvy) Ehr, Raději uzřiu smrť všeho rodu svého, ne potupiu ani zabiju jazyka svého. Dal. 111. J. svůj rozšiřovali. Vš. Jir. 453. Psal jest je (epištoly) jich j-kem. Št
. Kn. š. 3
. Netbaj j-kuov zlých lidí. Sv
. rk. 244
. Jaké srdce takový
i j
.; Jako chuť vody jakosť půdy jeví, tak j. srdce vyzrazuje; J. srdce vyzrazuje. Sb. ué
. Utrhačný j
. nemá dobrý svój zvyk. Glč. II. 206
. J
. rozpustilý ke škodě se chýlí. Slov. Tč. Život za j-kem nejde (jinak učí, jinak žije). Jg. Ludské j-ky maji velké praktiky. Sl. sp. 4., Koll. Zp. I. 100. Jaký je kdo v srdci svojem, poznáš ho z j-ka. Glč. I. 79
. Uzda koně ukazuje, j. člověka. Lpř. J. podvodný je potupy hodný; Jaký j. taký člověk. Us. Tč. — J. =
národ. Z německých zemí mnoho zámkóv drží koruny české nejsúce jazyka českého. 1492
. Sněm. praž. Abychom v hromadu se strhli proti zhúbciem jazyka našeho. Bur
. z Gutšteina 1
. 1450. Abychom dobývali svému j-ku cti a jména dobrého; Pro česť j-ka svého českého. Výb. II
. 39., 43. Vřeť každému srdce po j-ku svému; Dobrý s3vój j. plodí. Dal. 71., 116
. Svatý Prokop, vida jiného jazyka . . . Hr. ruk. 71. —
J. mořský, pleuronectes solea, ryba. Schd. II. 500. — J.
ptačí = druh pilníku. Vz Pilník. Také nástroj dělostřelecký. Vz NA. III. 99
. — J.
u plužně. Vz Světz
. 1869. 119. —
J. hertu (hutní peci). Vz KP. IV. 65. — J.
ohně. Ohně žhavé j-ky (plamen výše vyšlehující). Vrch. — J.
větrní, die Wetterzunge, Blende. Bc. —
J. v bot.
J. volový, anchusa officinalis. Göm
. Bartol, Lanceola vel buglossa. Byl 14. stol., Mllr. 12.
J. hadí, ophioglossum vulgatum. Göm. Bartol., Ves. IV. 169
., Mllr. 74., 91.
J. jelení, asplenium scolopendrium, Mllr
. 19.;
j.
psí, cynoglossum off
. Göm
. Bartol., Mllr
. 39. J. beraní, svatojanský
. Mllr. 80
., 18.
Jazyk sv. Jana — šipovka. U Vítkova, u Písku. Šg., Mllr. 18