Je
Je. 1. = jest. — 2. Místo é na střed. Slov., vz é. — Něm. je = po. Dal každému po krejcaru, po jablku. — Je-desto: Kdo hod- nější, ten Bohu milejší. Kdo nejvíce jest účasten dobrého, ten jest i nejvíce chvali- tebný. Čím více člověk umí, tím více po umění prahne. — Je nach: Jak kdo činí, tak odplatu béře. Mk. — 4. Je = jal (zastar. ). Je se jich súditi. Dal. — 5. Akkus. sg. zá- jmena: ono; akkus. pl. všech rodů (eos, eas. ea); nom. f. a n. sg. a pl. (ea, id; eae, ea, zastar. ). Jg.