Jeden
Jeden. Cf. Šrc. 433., Mkl. Etym. 102., Sf. III. 626. O skloňování vz Bž. 140. O skloňování v slováckém nářečí na Mor. vz Mtc. 1878. 16., na jihových. Mor. vz Osv. 1884. 58.; na Dolní Bečvě List. filol. 1887. 377. Str. 607. b. 15. ř. zd. velikouřeku rozděl ve: velikou řeku. — Ad 1. Bóh, jenž jest jeden v trojici. Št. Kn. š. 12. Sv. Štěpán byl jeden ze zvolených sedmi jáhnóv. Pass. Z těch ze všech jeden nebieše, by ... Alx. Jedním slovem řečeno po německu, dostačí: Slovem ř. Brt. Co řekla, u ní vždy na jedno slovo (stačí: na slovo) platilo. Sá. Jedním hlasem to pravili. Črn. 7. — 2. J. = jediný. To by bylo zle o jednym (kdyby byl jenom jeden, na př. dělník). Laš. Brt. D. Byli ve všem jedné mysli. Sá. Děti jedným otcom, ale inú matkú. Mor. Bart. D. Všichni spolu jednú a nerozdílnú rukú slibujem. Arch. I. 63. Jedné biechu vóle. Alx. Nejvíce na jed- noho Prokopa všichni zření své měli. V. Komár všecky ptáky pozval, jenom jedné sovy nezval. Sš. P. 697. Jesu Kriste s otcem, duchem jeden Bože. Výb. II. 21. — 2. I. jeden = ani jeden, nikdo. Nejsemť i jeden mistr (nižádný m.). Št. Kn. š. 286. Když i jedné milosti k němu nečiji v sobě. St. Ku. š. 16. Neměl by nade mnú moci i jedné. Št. Kn. š. 20. Z chlapského řáda ijednoho v česť nevolí. Anth. I. 3. vd. 34. Cf. Jir. Nkr. §. 384. a Zápor, List. filol. X. 261. — 5. Po jednom vybíraje. Výb. II. 42. — 7. J. = týž. Činí-li dva jedno, není to jedno. Ja, Bauer, das ist was anderes. Dch. I j. slovo svědčiti. Kn. rož. — 8. Za jedno . . . ,na jedno stojí' oprav ve: za j. s. Poď honem, muži, ať jdeme za jedno. U Rychn. S někým za jedno býti (stejně s ním smý- šleti). Mus. 1880. 23. Byli s ním sú za jeden člověk. BN. Všickni za jeden člověk a ne- dílně (slibujeme); Aby súdili za jeden člo- věk nerozdílně. Arch. 1. 64., 211. Vyznáváme všichni tři za jeden člověk. Ib. II. 61. Kto chválí zlé s dobrým za jedno spolu; On jest učinil malého i velikého a za jedno má o každém péči. Št. Kn. š. 115., 151. — 9. Jeden — druhý. Bůh chce, aby každý dělal jeden jedno, druhý druhé, Št. Kn. š. 31. Tak život nás obrátil jest z jednoho stavu do druhého. GR. Má jíti z jedné šlechetnosti do druhé. Št. Kn. š. 182. Éevnivosť jednoho kmene na druhý. Šf. Strž. II. 81. Sr. Druhý (kde se podobné vazby za chybné prohla- šují jimi nejsouce). — J. = člověk. Šnek v kolo se točil, že by sobě jeden závrať 399 uhoniti mohl. Kom. Lab. 150. — Pozn. Čí- slovkou jeden označuje se chybně osoba neurčitá, kterou lépe vyjadřujeme substan- tivem člověk nebo neurčitou náměstkou kdo, anebo užíváme vazby bezpodmětné. Ani jisti ani spáti se jednomu nechce (m. člo- věku). Nač jeden (kdo) myslívá, o tom se mu snívá. Ani za peníze tam jeden nic ne- dostane (ani za peníze tam nic nedostane). Brt. S. 3. vd. 29. — 11. J. = jakýs, jistý. Že jest před jedniem, kterýž rotmistrem nad pěšiemi bývá, poručenstvie učinil. NB. Té. 194. Také ti jisti jednomu kupci vzeli dvě kopě grošóv. Pč. 1. A ustúpiv v jednu lodi, jenž bieše Šimonova, pRosil ho ... Hus II. 277. Král poslal jednoho obrazníka (ma- líře), aby jeho obraz na desce sepsal. Pass. 918. Těch časuov anděl boží v postavě je- dnoho chudého člověka přišed počne za al- mužnu prositi. Pass. z r. 1495. Pontus bylaj' jedna krajina; Toj protiv jedněm kacieřóm, ješto sú byli řekli, že.. . Št. Rn. š. 19., 26. Posly své poslal k jedné modle pohanské. St. Slepý jeden sedieše vedle cesty žebře. Hus 11. 87. Oženil ho jednou bohatou vdovou. Pass. — 12. J. = někdo, nějaký, kdos. Jeden kostelík v svém sadu učiniti kázala. Pass. 14. stol. Co stojíte? By to jeden neuka učinil, s právem by se k lidem vinil. Kat. 1662. — 13. J. každý. KteRáž jednomu ka- ždému uděluje toho práva, jakéž komu ná- leží. Kol. 3. — 14. J. = samý. Má Ruce jeden mozol. Us. Jeho hlava byla jedna Rána. Us. — 15. V jedno. V jedno seděti, státi, býti. Zpěv. I. 174., 176., 178. Aby byli v jedno s ním; Páni a obce v jedno vešli s ciesařem ve všech věcech ve lé kompaktat. Let. 109., 100. V jedno vlasti (společné). Rkk. V jedno, in unum. Ž. wit. 2. 2. — 16. J. — jenom. Jeden se pěkně chověj. Mor. Brt. D. 358.