Jedle
Jedle, pol. jedla, lit. egl?, addle. Mkl. aL. 9., List. filol. VIII. 28., Mkl. Erym. 102. Lat. abies. J. smrk, a. picea; j. bílá, a. alba; černá, a. nigra; hemlocká, a. canadensis, die Hemloktanne; obecná, a. vulgaris; j. pichta, a. balsamea; j. modřín, a. larix; j. cedr, a. cedrus. Vz Rstp. 1437., Kk. 100., 102., Ol. 162., Čl. Kv. 82., Slb. 286., Schd. II. 273., FB. 5., Kram. Slov., Rosc. 101. S. N., Mllr. 79.. Rk. Sl. Kk. III. 308., Sbtk. Rostl. 15, 193. — 198. Hoch jako j. Us. Miesto ostružiny vzejde jedla. BO. — J., dvůr u Sedlčan; něm. Jedl, ves v Zábřežsku. Blk. Ktsk. 1327.