Jedlina
Jedlina. Ovce do j-ny vyháním. Koll. Zp. I. 330. - J. = jedle. Ktorý bučok (buk), ktoru j-nu zasiahol, zlomil sa ako prútik. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 94. — J., vsi u Ry- chnova a u Čechtic, Blk. Kfsk. 23., Sdl. Hr. II. 277.; hájovna u Kamene v Chotěbořsku; myslivna u Dolních Kralovic; sam. u Uhlíř. Janovic; TannenbeRg, ves u Žamberka. PL. J., les. Tk. III. 41.,43.